Katolická asociace nemocničních kaplanů

Monografie systematickým způsobem mapuje etické problémy v medicíně na přelomu 20. a 21. století. Publikace je rozdělena do čtyř tematických celků. V prvém analyzuje etické otázky na úrovni obecných a historických souvislostí. Jsou zde probrány aktuální kontexty etiky v medicíně a zdravotnictví obecně, ale též širší historické, ale též právní a psychologické souvislosti. Druhá část se věnuje problematice etických problémů, které stojí na pomezí výzkumu a klinické práce. Nastíněny jsou zde specifické otázky, před jejichž konkrétním řešením v klinické praxi medicína v současné době stojí. Třetí, klinická část mapuje stav etiky a očekávaných etických výzev v jednotlivých klinických oborech. V závěrečné části jsou probrány některé speciální otázky – například problematika smrti a umírání, dehumanizace v medicíně a další závažné jevy. Publikace jako celek představuje rozsáhlou a relativně ucelenou reflexi o stavu etiky na přelomu 20. a 21. století. Tematicky navazuje na publikaci Etika a komunikace v medicíně vydanou v roce 2011 v nakladatelství Grada Publishing.

Publikace, jejíž kvalitu zaštiťuje Česká lékařská komora, obsahuje na 49 kapitol. Sepsání jednotlivých kapitol se ujali přední odborníci a vysokoškolští učitelé z jednotlivých lékařských fakult a pracovišť. Kniha je věnována aktuálním otázkám a problematice etiky a komunikace v nejširších souvislostech v oboru medicíny. Témata jsou řazena do tří základních celků. První část se zaměřuje na obecné z etiky a komunikace v medicíně. Uvádí základní etické souvislosti výkonu medicínského povolání a zároveň podává přehlednou analýzu úlohy a významu komunikace v oblasti lékařství. Druhá část je orientována na oborové souvislosti a specifika. Pojednány jsou otázky komunikace a etiky jak v kontextu základních oborů, jako např. chirurgie, interna apod., tak i některých dílčích oblastí, např. úseku znaleckého posuzování. Třetí část se zabývá speciálními, převážně praktickými tématy. Pozornost je zaměřena jak na typicky medicínské otázky, např. na komunikaci s dlouhodobě nemocnými a umírajícími osobami, tak na četná interdisciplinární témata jako např. problematiku rasizmu, komunikaci s médii apod.

Text je primárně určen studentům medicíny a sleduje schéma obvyklé v přednáškách z lékařské etiky (definice problému, argumenty, legislativa). Text je ovšem psán tak, aby byl srozumitelný i pro širokou veřejnost a byl příspěvkem do celonárodní debaty.

V první kapitole jsou definovány pojmy, se kterými se čtenář v knize setká. Dále se zde dozvíme, že samotné slovo „eutanázie“ je jedním z nejobtížněji definovatelných slov lékařské etiky. Následuje stručný historický exkurz, jehož smyslem je přinést fakta o vývoji v poválečné euroatlantické civilizaci a především o dění v Evropě, neboť jakákoli dobrá etika nezbytně začíná neutrálním a přesným popisem problematiky a znalostí lékařských a historických faktů. Následují kapitoly deskriptivní etiky.

V ČR byly v nedávné době sepsány dva návrhy zákona o tzv. důstojné smrti, a to v roce 2008. Druhý z obou návrhů autor posuzoval, jako člen etické komise Ministerstva zdravotnictví, a byl tedy účasten etického posouzení celé věci. Téma eutanázie je v ČR stále široce diskutováno.