Katolická asociace nemocničních kaplanů

Informovaný souhlas pacienta je v současné době nezbytnou součástí jakéhokoliv poskytování zdravotních služeb. Je to úkon, který má velmi široký kontext, a to nejen právní, tak jak je v současné době převážně vnímán. Přestože k tématu existuje poměrně rozsáhlá literatura, problémy spojené s uplatňováním informovaného souhlasu v lékařské praxi jsou značné. Způsob realizace informovaného souhlasu se v řadě případů stal pouhým administrativním úkonem, který se zcela vzdálil svému původnímu účelu a významu. Publikace shrnuje problematiku informovaného souhlasu v nejširších kontextech - etických, právních, psychologických a klinických. Zaměřuje se nejen na obecná etická a právní témata, ale rozebírá rovněž oborová specifika informovaného souhlasu v řadě oborů medicíny, nebo se věnuje konkrétním tématům v praktické rovině - např. informovaný souhlas u dětí, seniorů, osob s poruchami smyslů atp. Předkládaná publikace představuje v současné době nejucelenější dílo k tomuto závažnému tématu a je určena nejen pro lékaře a zdravotníky, ale též představitele dalších příbuzných oborů.

Jedenáctá kniha z řady publikací České lékařské komory editorů prof. Radka Ptáčka a doc. Petra Bartůňka, které se věnují etickým a psychologickým aspektům současné medicíny. Publikace jsou volně spojeny s každoročními konferencemi ČLK na stejná témata.
Tato kniha se zaměřuje na pojetí důstojnosti z pohledu různých lékařských i nelékařských odborností. Na napsání celkem 38 kapitol se podílelo 43 odborníků z řad psychologů, teologů, medicínských etiků, právníků a zástupců vybraných lékařských oborů, například psychiatrie, onkologie, oftalmologie, porodnictví a neonatologie, neurologie, urgentní medicíny, praktického a preventivního lékařství či paliativní medicíny. Kapitoly jsou rozděleny do tří okruhů, a to na teoretická témata uvádějící do problematiky, klinická témata a speciální témata.
Kniha je vhodná nejen pro lékaře a mediky, ale i pro odborníky z příbuzných oborů a laiky, kteří se o problematiku důstojnosti v medicíně zajímají.

Monografie systematickým způsobem mapuje etické problémy v medicíně na přelomu 20. a 21. století. Publikace je rozdělena do čtyř tematických celků. V prvém analyzuje etické otázky na úrovni obecných a historických souvislostí. Jsou zde probrány aktuální kontexty etiky v medicíně a zdravotnictví obecně, ale též širší historické, ale též právní a psychologické souvislosti. Druhá část se věnuje problematice etických problémů, které stojí na pomezí výzkumu a klinické práce. Nastíněny jsou zde specifické otázky, před jejichž konkrétním řešením v klinické praxi medicína v současné době stojí. Třetí, klinická část mapuje stav etiky a očekávaných etických výzev v jednotlivých klinických oborech. V závěrečné části jsou probrány některé speciální otázky – například problematika smrti a umírání, dehumanizace v medicíně a další závažné jevy. Publikace jako celek představuje rozsáhlou a relativně ucelenou reflexi o stavu etiky na přelomu 20. a 21. století. Tematicky navazuje na publikaci Etika a komunikace v medicíně vydanou v roce 2011 v nakladatelství Grada Publishing.

V pořadí již desátá monografie České lékařské komory na téma etiky, komunikace a psychologie v medicíně se věnuje významu naděje v jednotlivých lékařských oborech a rozebírá aspekty naděje v širším smyslu a v eticko-psychologických souvislostech pro pacienta.

Do knihy přispěly desítky špičkových představitelů medicínských oborů. V části Obecné souvislosti nahlížejí teoretici z oblasti lékařské etiky fenomén naděje v konotacích historických, ontogenetických, sociologických a psychologických. V části Obory medicíny se k tématu vyjadřují specialisté z jednotlivých medicínských disciplín, například onkologie, kardiologie, revmatologie, algeziologie, neurologie, chirurgie, neurochirurgie, porodnictví, neonatologie, pediatrie, urologie, nefrologie, dermatovenerologie, stomatologie, očního lékařství, nukleární medicíny, zobrazovacích metod nebo paliativní péče. V části Klinické souvislosti se autoři zabývají nadějí pacientů v terminálním stadiu závažného onemocnění a jejich rodin, nadějí na lidštější umírání a suverénní rozhodování v závěru života. Speciální témata zahrnují například pojednání o naději v oboru informačních technologií, filosofické a teologické úvahy o naději, a dokonce rozhovor dvou dětských neurologů na téma plnících se nadějí jejich pacientů.

Mnozí z autorů promítli do svých příspěvků dění kolem epidemie/pandemie covid-19. V této souvislosti se zamýšlejí mj. nad kritérii triáže covid-pozitivních pacientů vyžadujících lékařskou péči a etickými otázkami alokace vzácných zdrojů (například lůžek akutní péče, plicních ventilátorů, ochranných obleků, masek a respirátorů a dalších zdravotnických prostředků).

Publikace je vhodná nejen pro lékaře a mediky, ale i odborníky z příbuzných oborů a laiky, kteří se o problematiku naděje zajímají.

Publikace, jejíž kvalitu zaštiťuje Česká lékařská komora, obsahuje na 49 kapitol. Sepsání jednotlivých kapitol se ujali přední odborníci a vysokoškolští učitelé z jednotlivých lékařských fakult a pracovišť. Kniha je věnována aktuálním otázkám a problematice etiky a komunikace v nejširších souvislostech v oboru medicíny. Témata jsou řazena do tří základních celků. První část se zaměřuje na obecné z etiky a komunikace v medicíně. Uvádí základní etické souvislosti výkonu medicínského povolání a zároveň podává přehlednou analýzu úlohy a významu komunikace v oblasti lékařství. Druhá část je orientována na oborové souvislosti a specifika. Pojednány jsou otázky komunikace a etiky jak v kontextu základních oborů, jako např. chirurgie, interna apod., tak i některých dílčích oblastí, např. úseku znaleckého posuzování. Třetí část se zabývá speciálními, převážně praktickými tématy. Pozornost je zaměřena jak na typicky medicínské otázky, např. na komunikaci s dlouhodobě nemocnými a umírajícími osobami, tak na četná interdisciplinární témata jako např. problematiku rasizmu, komunikaci s médii apod.