Psychosociální adaptace ve stáří a nemoci

Ptáčková Hana, Ptáček Radek a kolektiv
Stáří a nemoc jsou integrální součástí našeho života, a týkají se tedy nás všech. Velmi často ovšem zapomínáme, že se nejedná o izolované fenomény, které lze vždy nějakým způsobem řešit a vyřešit. Naopak v řadě případů jde o stavy dlouhodobé a někdy i celoživotní.

Zcela ústřední otázkou pak zde je, jakým způsobem ovlivní negativní zdravotní stav jedince jeho celý život, tedy jaká je jeho schopnost přijmout skutečnost svého změněného zdravotního stavu, ale i fungovat v osobním a pracovním životě. O kvalitě života nemusí nutně rozhodovat charakter nemoci, ale naše schopnost poprat se s ní a psychicky se adaptovat. Pacientům s dlouhodobými zdravotními problémy často věnujeme maximální zdravotní péči, zanedbáváme nicméně péči psychosociální, přestože právě ta může rozhodovat o průběhu nemoci a kvalitě života.

Psychosociální adaptaci lze definovat jako schopnost integrace onemocnění nebo zdravotního postižení do jednotlivých oblastí života, identity, sebepojetí a vnímání těla. Předkládaná publikace systematicky shrnuje problematiku psychosociální adaptace ve stáří a nemoci. Věnuje se širším teoretickým souvislostem, popisuje současné modely psychosociální adaptace, ale poskytuje též konkrétní postupy v oblasti komunikace a hodnocení psychosociální adaptace. Obsahuje rovněž původní data ze studie o psychosociální adaptaci seniorů v ČR. Jedná se o první publikaci k tématu psychosociální adaptace ve stáří a nemoci v ČR.

Naděje v medicíně

Radek Ptáček, Petr Bartůněk, a kol.
V pořadí již desátá monografie České lékařské komory na téma etiky, komunikace a psychologie v medicíně se věnuje významu naděje v jednotlivých lékařských oborech a rozebírá aspekty naděje v širším smyslu a v eticko-psychologických souvislostech pro pacienta.

Do knihy přispěly desítky špičkových představitelů medicínských oborů. V části Obecné souvislosti nahlížejí teoretici z oblasti lékařské etiky fenomén naděje v konotacích historických, ontogenetických, sociologických a psychologických. V části Obory medicíny se k tématu vyjadřují specialisté z jednotlivých medicínských disciplín, například onkologie, kardiologie, revmatologie, algeziologie, neurologie, chirurgie, neurochirurgie, porodnictví, neonatologie, pediatrie, urologie, nefrologie, dermatovenerologie, stomatologie, očního lékařství, nukleární medicíny, zobrazovacích metod nebo paliativní péče. V části Klinické souvislosti se autoři zabývají nadějí pacientů v terminálním stadiu závažného onemocnění a jejich rodin, nadějí na lidštější umírání a suverénní rozhodování v závěru života. Speciální témata zahrnují například pojednání o naději v oboru informačních technologií, filosofické a teologické úvahy o naději, a dokonce rozhovor dvou dětských neurologů na téma plnících se nadějí jejich pacientů.

Mnozí z autorů promítli do svých příspěvků dění kolem epidemie/pandemie covid-19. V této souvislosti se zamýšlejí mj. nad kritérii triáže covid-pozitivních pacientů vyžadujících lékařskou péči a etickými otázkami alokace vzácných zdrojů (například lůžek akutní péče, plicních ventilátorů, ochranných obleků, masek a respirátorů a dalších zdravotnických prostředků).

Publikace je vhodná nejen pro lékaře a mediky, ale i odborníky z příbuzných oborů a laiky, kteří se o problematiku naděje zajímají.